Bod zlomu, aneb konec dobrý, všechno dobré
A tak se stalo, že se opravdu podařilo přes víkend počet studentů zdvojnásobit. To pro nás bylo velké zadostiučinění. Po dvou týdnech v Papantle jsme víceméně svépomocí (a díky podpoře radnice) získali důvěru více než 60ti studentů. A drtivá většina z nich s námi vydržela intenzivně studovat až do konce pilotní fáze. Po 7 týdnech studia (cca 35h výuky) došlo na psaní závěrečných testů a skládání ústních zkoušek.
Výsledky byly pochopitelně vynikající. Pravidla, která je nutné s naší metodikou dodržovat, nenechají "zakrnět" nikoho, takže výrazné úspěchy v boji za zvládnutím angličtiny (ještě před nedávnem utopie pro všechny zúčastněné) zaznamenali studenti bez rozdílu věku, pohlaví či dosažené úrovně vzdělání.
Výsledek po 7mi týdnech studia.
Všichni studenti byli ze studia i výsledků své práce nadšení. O tom svědčila i účast na závěrečném ceremoniálu, kterého se účastnilo snad 200 lidí. Přišli studenti, rodinní příslušníci i kamarádi. Atmosféra byla neuvěřitelná. Nejen Linda se při skandovaném vyvolávání svého jména neubránila slzám ...
Podobně emotivní loučení jsme pak zažívali i u "paní domácí". Ačkoli ona své studijní úsilí jako jedna z mála vzdala již po dvou týdnech, především Lindu si oblíbila snad až mateřskou láskou. V jejím rodinném "penzionku" jsme se cítili jako doma ...
Ukázka bydlení u Doni Dalili ...
Dva měsíce v Papantle uplynuly jako voda a tím pádem se ke svému konci nachýlil i náš celý šestiměsíční pobyt, v jehož rámci jsme se snažili připravit půdu svým následovníkům v barvách United Vision. Bylo to šest měsíců plných enormního psychického i fyzického vypětí, ale také nových zkušeností, dobrodružství a krásných zážitků.
Navázali jsme nová přátelství, poznali nová místa a snad i pomohli několika desítkám lidem v cestě za vysněným zvládnutím anglického jazyka. Bůh opatruj všechny dobré duše, které nám během našeho pobytu byly nápomocny.
A protože naše články zaznamenaly během méně než 10 měsíců dohromady již přes 100 tisíc přečtení, naše díky patří i vám, za to, že nás vaše pozornost motivovala k odvádění nejlepší možné práce i ve chvílích, kdy to nebylo úplně jednoduché a kdy nám bývalo těžko. I takové momenty bylo zapotřebí překonat.
Zpět do vlasti jsme se vrátili v březnu a již od dubna vyučujeme na Českolipsku angličtině veřejnost českou. Od září 2012 konečně připojíme též výuku dětí, která získala tolik kladných bodů u nejmenších Mexičanů v Bacalaru, Buenavistě, Jalcomulcu i Papantle.
A až nabereme síly u nás, v bezpečném a pohodlném koutě naší planety, kdoví, možná tento blog dostane svá další pokračování ...
---
TEACH - LEARN - CREATE
Filip Šena
Přestřelka a velká zmrzlina
Ačkoli je Veracruz považován za jeden z nebezpečnějších států mexické federace a čas od času jsme v ulicích Coatepecu skutečně narazili na po zuby ozbrojené příslušníky armády, žádné zvýšené bezpečnostní riziko jsme nepociťovali. Tím víc nás ale zaskočila informace, že přímo v centru Papantly proběhla přestřelka jen pár dní před naším příjezdem.
Filip Šena
Boj o pozice, jednání s radnicí
Během pětihodinové jízdy z Coatepecu do Papantly Imelda vyřizovala jednu SMSku za druhou. V úhrnu jich mohlo být klidně ke třicítce.
Filip Šena
V centru říše Totonaků, aneb první problémy v kultovní Papantle
Kapitola třiatřicátá. Když jsem před měsícem kolegům oznámil, že Imelda navrhuje pro poslední část pilotní fáze česko-mexického rozvojového projektu United Vision kultovní a světoznámou Papantlu, zavládlo nadšení.
Filip Šena
Podpořme mexické ženy
Kapitola dvaatřicátá. Probudila mne velmi hlasitá hudba. Rozmrzele jsem se vydal ke dveřím, abych zjistil, co se to v sedm hodin ráno děje. Nešlo ale o nic zvláštního, to si jen soused trochu přivstal.
Filip Šena
Pětiletý génius
Kapitola jedenatřicátá. Naše poslední dny v mexickém Jalcomulcu byly všechno možné jen ne poklidné.
Filip Šena
Good-bye Jalcomulco
Kapitola třicátá. Pokud se nám loučilo těžko se studenty z Coatepecu, za kterými jsme dojížděli dvakrát týdně rozkodrcaným autobusem, pak ukončování dobrovolnické mise v "domovském" Jalcomulcu muselo logicky bolet dvojnásob. A také bolelo.
Filip Šena
Závěrečné zkoušky, propagace Evropy a loučení v Coatepecu
Kapitola devětadvacátá. Dva měsíce utekly jako voda a nastal další složitý okamžik. Ukončování kurzů a loučení s lidmi, kteří nám během pobytu v Coatepecu a Jalcomulcu rychle přirostli k srdci.
Filip Šena
Aktivní ženy, zdravotní trable a smutná zpráva
Kapitola osmadvacátá. Mexické Vánoce nelze považovat za svátky klidu a míru. Alespoň v Jalcomulcu, kde se lidé hlasitě veselí až do pozdních ranních hodin. Spousta alkoholu a nemístně hlasitá muzika devalvují pro nás posvátnou atmosféru Štědrého večera a dělají z této mimořádné noci prostě jen další z celé řady prosincových pařeb.
Filip Šena
Mexické Vánoce nezabodovaly
Kapitola sedmadvacátá. Ačkoli jsme se pro svůj exotický vzhled stali coby Josef a Panna Marie hvězdami předvánočních oslav v mexickém Coatepecu, konec roku nestál za nic.
Filip Šena
Marií a Josefem v mexickém betlému, aneb nejhorší Vánoce
Kapitola šestadvacátá. Z posledních čtyř jsem v Mexiku trávil troje. A nic nenaznačovalo tomu, že by ty letošní měly být těmi nejhoršími. Ba naopak. Zhruba před měsícem přišli naši přátelé s nápadem, že bychom mohli v osmdesátitisícovém Coatepecu pózovat v živém betlému jako Josef a Marie.
Filip Šena
Uřvaná reggae party, stěhování a adoptivní rodina
Kapitola pětadvacátá. Po několika prvních nocích v chatičce nad Jalcomulcem jsme se rozhodli přestěhovat přímo do vesnice. Tím se nám naskytla možnost ozkoušet si na vlastní kůži život v pravé mexické rodině.
Filip Šena
Rafting bez vody, aneb sláva šoférům mexických autobusů
Kapitola čtyřiadvacátá. Uvízli jsme na mexické okresce. Byla noc. Všude tma a ticho, nejbližší vesnice 20 kilometrů.
Filip Šena
Polní podmínky a noční karambol
Kapitola třiadvacátá. Po vřelém přivítání v Jalcomulco a Imeldou profesionálně pojaté organizaci výukových skupin nastal okamžik pravdy. Po několika týdnech příprav se mělo konečně ukázat, zda-li jsou čeští učitelé angličtiny skutečně tak dobří, jak tvrdí.
Filip Šena
Mexická organizace Produktivních Žen
Kapitola dvaadvacátá. Po příjezdu do mexické vesničky Jalcomulco se zdálo, že o nás bude skvěle postaráno. Partnerská organizace Mujeres Productivas, pod vedením hyperaktivní Imeldy, nám vzorně asistovala úplně ve všem.
Filip Šena
Aklimatizace v obávaném Veracruzu
Kapitola jednadvacátá. Čas vyměřený pilotní fázi českého rozvojového projektu United Vision v mexickém Karibiku se naplnil. Nočním spojem jsme se z Bacalaru přesunuli do druhé vytipované lokality, více než tisíc kilometrů vzdáleného Jalcomulca ve státě Veracruz.
Filip Šena
Noční dobrodružství a ztracené děti
Kapitola dvacátá. Noc byla krátká. Rozlučková párty se studenty se protáhla, a tak jsme začínali balit až po jedenácté. Po půlnoci bylo hotovo. Uklizený bungalov vypadal neosobně a smutně. Čtyři vzorně vyrovnané batohy u dveří ztělesňovaly nevyhnutelný moment loučení.
Filip Šena
Podivín Pedro a Thank you Česká Lípa
Kapitola devatenáctá. Náš čas v Bacalaru se naplnil. V minulém článku jsem se snažil poreferovat o dílčích aspektech naší dobrovolnické mise, jako např.: lokalita, ubytování, strava a zhodnocení kurzů pro děti. A jak se nám zadařilo s dospělými studenty? A co se bude na Mayské riviéře dít dál?
Filip Šena
Loučení
Kapitola osmnáctá. Náš téměř dvouměsíční dobrovolnický pobyt v mexickém Bacalaru se nachýlil ke svému konci. Určité věci se zdařily na jedničku, na jiných je třeba ještě zapracovat. Celkově lze ale první část pilotní fáze rozvojového projektu United Vision považovat za úspěšnou.
Filip Šena
Apokalyptický Mahahual a korálové útesy
Kapitola sedmnáctá. O našem intenzivním přátelství s penzisty z Montany, žongléry Rickem a Lindou, jsem psal již minule. Po několika příjemně strávených dnech v Bacalaru jsme se rozhodli, že podnikneme společný výlet za hranice města. Volba padla na přímořský Mahahual, město proslavené korálovými útesy a apokalyptickým úderem hurikánu Dean v roce 2007.
Filip Šena
Věk nerozhoduje
Kapitola šestnáctá. Když nám Jimmy oznámil, že se na dva týdny vydává zpět do USA, posmutněli jsme. V Bacalaru byl naší hlavní spojkou, bral nás na výlety po laguně, mohli jsme u něj prát a používat internet. I přesto, že jsme jej znali sotva dva týdny, bylo jasné, že nám bude chybět. Náš pobyt se navíc přehoupl do své druhé poloviny a do odjezdu nezbývalo mnoho.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3052x
Od září 2011 pilotní dobrovolnická mise v Mexiku, v barvách UNITED VISION.
Seznam rubrik
- UNITED VISION
- Pobyt a výuka v Huasce (MEX)
- Pobyt a výuka v Rio Manso (MEX
- Cesty po Mexiku a zážitky z ni
- Nezařazené
Oblíbené blogy
- HLAVNÍ BLOG Filipa (United Vision) - fotky, videa
- HLAVNÍ BLOG Lindy (United Vision) - fotky, videa
- Vojta dobrovolničí v Anglii