Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rafting bez vody, aneb sláva šoférům mexických autobusů

Kapitola čtyřiadvacátá. Uvízli jsme na mexické okresce. Byla noc. Všude tma a ticho, nejbližší vesnice 20 kilometrů.

Samuel znovu otočil klíčkem v zapalování. Marně. Automobil nevydal ani hlásku. Odtlačili jsme vůz ke krajnici a začali přemýšlet, jak se z nastalé šlamastyky dostat.

Mávání na čas od času projíždějící řidiče nepomáhalo. Nikdo si v noci a na opuštěném místě netroufl zastavit. K mému překvapení ani policejní jeep. Kdo jiný by vám už měl podat pomocnou ruku v takové situaci?

Imelda, majitelka vozu, se přikláněla k verzi, že nám došel benzín. Že nám na nové čerpací stanici prostě žádný nenatankovali. To se prý u nových benzínek občas stává.

Já se spíš přikláněl k názoru, že zastavení automobilu souviselo s nárazem podvozku o silnici po průjezdu dalšího z obřích výmolů. Těch je mezi Coatepecem a Jalcomulkem nepočítaně.

Nebylo zbytí. Bez pomoci někoho třetího jsme byli namydlení. Imelda zavolala svým příbuzným do Coatepecu, aby nám dovezli benzín.

Mezitím konečně zastavil jeden z projíždějících vozů. Řidič odvezl Dona Samuela s Donem Martinem do Jalcomulca pro pomoc. I přes nabídky abychom se nechali odvést do vesnice spolu s nimi, jsme se rozhodli držet basu a zůstat s trosečníky. Coby jediný zbylý muž jsem to bral jako morální povinnost. Mohl jsem se cítit důležitě.

Čekání bylo nekonečné. Byli jsme k smrti unaveni po náročném odpoledni, téměř tříhodinové výuce se čtyřiceti studenty ve značně stísněných podmínkách (viz minulý článek), a měli hlad. Blížila se desátá hodina večerní a my stále trčeli ve tmě kdesi uprostřed mexické pustiny.

Po hodině a půl čekání jsme se konečně dočkali. Spolu s Martinem a Samuelem dorazil z Jalcomulka i mladý automechanik. Přivezli benzín, který se pomocí narychlo vyrobeného trychtýře z petlahve pokoušeli přelít do nádrže. Po několikaminutovém snažení se akce zdařila. Bohužel, Imeldin automobil to neobměkčilo.

Bylo nutné dostat porouchaný vůz do dvacet kilometrů vzdálené vesnice samospádem. Vzhledem k tomu, že téměř celá silnice z Coatepecu (1.200 m. n. m.) do Jalcomulka (350 m. n. m.) klesá a Samuel se ukázal jako šofér nebojsa, nebyl to až takový problém.

My ostatní jsme si vylezli na korbu mechanikovy dodávky a adrenalinovou noční jízdu si užili po svém. Byl to mazec! Vysoká rychlost (bylo potřeba stačit nebrzdícímu Samuelovi řítícímu se v porouchaném voze dolů do vesnice) generovala nepříjemný studený vítr, viditelnost byla mizerná a výmoly rozměrů malých kráterů četné.

Po příjezdu do Jalcomulka jsme se rozloučili. Imelda spolu s dalšími pěti (!) lidmi přelezla do malého osobního vozu, ve kterém nám mezitím dorazili z Coatepecu na pomoc s benzínem další dva členové její rodiny. Všichni společně se vydali na zpáteční cestu do téměř hodinu vzdáleného města. Nebylo jim co závidět.

O tom, že náš karambol nebyl úplně náhodný, svědčí fakt, že se Imeldě auto rozbilo znovu o pár dní později a že jsme cestou obecně potkávali až podezřele moc řidičů s porouchaným vozem. Silnice tu jsou opravdu ve zbídačeném stavu. Však vláda také slíbila zjednání nápravy. Nezbývá než doufat, že nejde jen o předvolební sliby.

Po těchto zkušenostech jsme se nabídli, že budeme do Coatepecu dojíždět autobusem. To jsme ovšem neměli ani potuchy, do čeho jdeme.

Zdá se, že přepravní společnost posílá do Jalcomulca jen ty úplně nejhorší vozy. S ohledem na katastrofální stav silnice se ani není čemu divit. Když po hodině a čtvrt zběsilého kodrcání dorazíte na terminál v Coatepecu, neubráníte se pocitu, že jste se ocitli na autobusovém vrakovišti.

video - Rafting bez vody, aneb držte si klobouky, bude to drncat ...

Čím horší jsou ale stroje, tím lepší jsou jejich šoféři. Ačkoli to s rachotícím dědečkem autobusem hází sem a tam, okna drnčí a pasažéři na svých sedadlech chvíli co chvíli nadskakují (tlumiče dávno vypověděly službu), řidiči si s rychlostí hlavu nelámou. Ženou to, co se dá, výmol nevýmol.

 

 

 

 

 

 

 

 

Jejich pohodu demonstruje i fakt, že za jízdy stihnou od posledních přistoupivších přijmout platbu, rozměnit, vrátit drobné, utrhnout a odevzdat jízdenku. Jeden z nich během toho všeho dokázal ještě spořádat jablko a zmrzlinu. Jsou to borci!

---

 

 

 

 

 

www.UNITED-VISION.org

TEACH - LEARN - CREATE

 

Autor: Filip Šena | středa 21.12.2011 5:44 | karma článku: 9,33 | přečteno: 3751x
  • Další články autora

Filip Šena

Bod zlomu, aneb konec dobrý, všechno dobré

Ačkoli naše intenzivní propagační snahy přilákaly na úvodní hodiny pouze tři desítky mexických studentů (potřebovali jsme jich dvakrát tolik), atraktivní konverzační výuková metoda si rychle získala jejich důvěru. Stačily dvě výukové lekce (celkem 5h u dospělých a 3h u dětí) a nadšení a vděční obyvatelé Papantly začali kurzy angličtiny s českými dobrovolníky United Vision doporučovat všude ve svém okolí.

13.8.2012 v 13:42 | Karma: 8,13 | Přečteno: 2401x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Přestřelka a velká zmrzlina

Ačkoli je Veracruz považován za jeden z nebezpečnějších států mexické federace a čas od času jsme v ulicích Coatepecu skutečně narazili na po zuby ozbrojené příslušníky armády, žádné zvýšené bezpečnostní riziko jsme nepociťovali. Tím víc nás ale zaskočila informace, že přímo v centru Papantly proběhla přestřelka jen pár dní před naším příjezdem.

4.3.2012 v 20:55 | Karma: 10,03 | Přečteno: 3380x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Boj o pozice, jednání s radnicí

Během pětihodinové jízdy z Coatepecu do Papantly Imelda vyřizovala jednu SMSku za druhou. V úhrnu jich mohlo být klidně ke třicítce.

26.2.2012 v 20:01 | Karma: 8,92 | Přečteno: 2856x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

V centru říše Totonaků, aneb první problémy v kultovní Papantle

Kapitola třiatřicátá. Když jsem před měsícem kolegům oznámil, že Imelda navrhuje pro poslední část pilotní fáze česko-mexického rozvojového projektu United Vision kultovní a světoznámou Papantlu, zavládlo nadšení.

21.2.2012 v 20:51 | Karma: 11,05 | Přečteno: 3088x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Podpořme mexické ženy

Kapitola dvaatřicátá. Probudila mne velmi hlasitá hudba. Rozmrzele jsem se vydal ke dveřím, abych zjistil, co se to v sedm hodin ráno děje. Nešlo ale o nic zvláštního, to si jen soused trochu přivstal.

12.2.2012 v 21:10 | Karma: 10,38 | Přečteno: 3393x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Pětiletý génius

Kapitola jedenatřicátá. Naše poslední dny v mexickém Jalcomulcu byly všechno možné jen ne poklidné.

5.2.2012 v 20:43 | Karma: 10,72 | Přečteno: 3342x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Good-bye Jalcomulco

Kapitola třicátá. Pokud se nám loučilo těžko se studenty z Coatepecu, za kterými jsme dojížděli dvakrát týdně rozkodrcaným autobusem, pak ukončování dobrovolnické mise v "domovském" Jalcomulcu muselo logicky bolet dvojnásob. A také bolelo.

30.1.2012 v 20:07 | Karma: 9,66 | Přečteno: 3031x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Závěrečné zkoušky, propagace Evropy a loučení v Coatepecu

Kapitola devětadvacátá. Dva měsíce utekly jako voda a nastal další složitý okamžik. Ukončování kurzů a loučení s lidmi, kteří nám během pobytu v Coatepecu a Jalcomulcu rychle přirostli k srdci.

26.1.2012 v 5:57 | Karma: 8,17 | Přečteno: 2997x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Aktivní ženy, zdravotní trable a smutná zpráva

Kapitola osmadvacátá. Mexické Vánoce nelze považovat za svátky klidu a míru. Alespoň v Jalcomulcu, kde se lidé hlasitě veselí až do pozdních ranních hodin. Spousta alkoholu a nemístně hlasitá muzika devalvují pro nás posvátnou atmosféru Štědrého večera a dělají z této mimořádné noci prostě jen další z celé řady prosincových pařeb.

15.1.2012 v 20:07 | Karma: 12,36 | Přečteno: 3591x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Mexické Vánoce nezabodovaly

Kapitola sedmadvacátá. Ačkoli jsme se pro svůj exotický vzhled stali coby Josef a Panna Marie hvězdami předvánočních oslav v mexickém Coatepecu, konec roku nestál za nic.

11.1.2012 v 5:08 | Karma: 8,95 | Přečteno: 3458x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Marií a Josefem v mexickém betlému, aneb nejhorší Vánoce

Kapitola šestadvacátá. Z posledních čtyř jsem v Mexiku trávil troje. A nic nenaznačovalo tomu, že by ty letošní měly být těmi nejhoršími. Ba naopak. Zhruba před měsícem přišli naši přátelé s nápadem, že bychom mohli v osmdesátitisícovém Coatepecu pózovat v živém betlému jako Josef a Marie.

2.1.2012 v 5:28 | Karma: 11,07 | Přečteno: 3552x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Uřvaná reggae party, stěhování a adoptivní rodina

Kapitola pětadvacátá. Po několika prvních nocích v chatičce nad Jalcomulcem jsme se rozhodli přestěhovat přímo do vesnice. Tím se nám naskytla možnost ozkoušet si na vlastní kůži život v pravé mexické rodině.

29.12.2011 v 6:05 | Karma: 12,36 | Přečteno: 3532x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Polní podmínky a noční karambol

Kapitola třiadvacátá. Po vřelém přivítání v Jalcomulco a Imeldou profesionálně pojaté organizaci výukových skupin nastal okamžik pravdy. Po několika týdnech příprav se mělo konečně ukázat, zda-li jsou čeští učitelé angličtiny skutečně tak dobří, jak tvrdí.

14.12.2011 v 19:17 | Karma: 10,39 | Přečteno: 3538x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Mexická organizace Produktivních Žen

Kapitola dvaadvacátá. Po příjezdu do mexické vesničky Jalcomulco se zdálo, že o nás bude skvěle postaráno. Partnerská organizace Mujeres Productivas, pod vedením hyperaktivní Imeldy, nám vzorně asistovala úplně ve všem.

8.12.2011 v 18:26 | Karma: 10,74 | Přečteno: 3663x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Aklimatizace v obávaném Veracruzu

Kapitola jednadvacátá. Čas vyměřený pilotní fázi českého rozvojového projektu United Vision v mexickém Karibiku se naplnil. Nočním spojem jsme se z Bacalaru přesunuli do druhé vytipované lokality, více než tisíc kilometrů vzdáleného Jalcomulca ve státě Veracruz.

2.12.2011 v 5:16 | Karma: 12,06 | Přečteno: 3743x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Noční dobrodružství a ztracené děti

Kapitola dvacátá. Noc byla krátká. Rozlučková párty se studenty se protáhla, a tak jsme začínali balit až po jedenácté. Po půlnoci bylo hotovo. Uklizený bungalov vypadal neosobně a smutně. Čtyři vzorně vyrovnané batohy u dveří ztělesňovaly nevyhnutelný moment loučení.

28.11.2011 v 19:57 | Karma: 10,05 | Přečteno: 3807x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Podivín Pedro a Thank you Česká Lípa

Kapitola devatenáctá. Náš čas v Bacalaru se naplnil. V minulém článku jsem se snažil poreferovat o dílčích aspektech naší dobrovolnické mise, jako např.: lokalita, ubytování, strava a zhodnocení kurzů pro děti. A jak se nám zadařilo s dospělými studenty? A co se bude na Mayské riviéře dít dál?

20.11.2011 v 21:34 | Karma: 11,09 | Přečteno: 4077x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Loučení

Kapitola osmnáctá. Náš téměř dvouměsíční dobrovolnický pobyt v mexickém Bacalaru se nachýlil ke svému konci. Určité věci se zdařily na jedničku, na jiných je třeba ještě zapracovat. Celkově lze ale první část pilotní fáze rozvojového projektu United Vision považovat za úspěšnou.

16.11.2011 v 18:56 | Karma: 12,06 | Přečteno: 3905x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Apokalyptický Mahahual a korálové útesy

Kapitola sedmnáctá. O našem intenzivním přátelství s penzisty z Montany, žongléry Rickem a Lindou, jsem psal již minule. Po několika příjemně strávených dnech v Bacalaru jsme se rozhodli, že podnikneme společný výlet za hranice města. Volba padla na přímořský Mahahual, město proslavené korálovými útesy a apokalyptickým úderem hurikánu Dean v roce 2007.

14.11.2011 v 6:49 | Karma: 10,40 | Přečteno: 3787x | Diskuse| Cestování

Filip Šena

Věk nerozhoduje

Kapitola šestnáctá. Když nám Jimmy oznámil, že se na dva týdny vydává zpět do USA, posmutněli jsme. V Bacalaru byl naší hlavní spojkou, bral nás na výlety po laguně, mohli jsme u něj prát a používat internet. I přesto, že jsme jej znali sotva dva týdny, bylo jasné, že nám bude chybět. Náš pobyt se navíc přehoupl do své druhé poloviny a do odjezdu nezbývalo mnoho.

12.11.2011 v 19:25 | Karma: 13,89 | Přečteno: 4352x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 119
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3052x
Spoluzakladatel rozvojového projektu UNITED VISION. Lektor cizích jazyků, aktuální projekt: www.anglictinaspepou.cz

Od září 2011 pilotní dobrovolnická mise v Mexiku, v barvách UNITED VISION.