Pobyt a výuka v Rio Manso (MEX
Filip Šena
68) Pěst na oko
To že hlava internátu, španělský misionář padre Isidro, umí vše až na řízení automobilu, bylo pro bílého muže dobrou zprávou. Jako jeho osobní taxikář jej o nedělích mohl rozvážet po okolních vesničkách, kde otec sloužíval své bohoslužby. Bílý muž se tak dostal do míst, do kterých by se jinak podíval jen stěží.
Filip Šena
68) Epidemie cholery a fungující socialismus
Osada Opičí hora (Cerro Chango) vznikla před čtvrt stoletím. Třicetičlenná skupina v té době mladých lidí z okolí, včetně Jesuse a sestry Angely, si od vlády vymohla pozemky a nějaké peníze do začátku. A začala hospodařit.
Filip Šena
67) Boží hlas v Opičí hoře
Bílý muž vyrazil na další výlet. Tentokrát přes noc. Pět kilometrů od místa kde bydlel se nachází malebná indiánská vesnička Cerro Chango - Opičí hora. A název neklame. Jedná se o výjimečný ekosystém, jehož největší chloubou jsou volně žijící opice druhu "araňa".
Filip Šena
66) Chmury v kraji Chinanteků
Ani noc bílého muže chmur nezbavila. Nemyslel na nic jiného než Josefinu hrozbu z předešlého dne. Musí za svou oblíbenou indiánskou studentkou zajít. Pokud by opravdu skončila, vzdala kurz po měsíci a půl úporného studia, mrzelo by to nakonec nejvíc stejně ji samotnou.
Filip Šena
65) Boží mlýny a „oběti Bohu“
Bílý muž se po celonočním trmácení konečně blížil k "domovu". Bylo půl šesté. Vycházející slunce halilo mlhavý opar džungle do závoje z červánků. Pachuť z okradení a nutnosti strávit pár dnů v chaotické, smrduté metropoli se z jeho duše vytrácela přímo úměrně tempu, jakým autobus polykal kilometry v náruč indiánské vesničky.
Filip Šena
64) Nepodařený výlet
Jeden z jeho indiánských studentů, třiatřicetiletý kulhavý Samuel, slíbil bílému muži dobrodružný výlet. Do jeskyně za dvoumetrovými leguány. Pro klaustrofobika trpícího fobií z plazů kombinace, jež mohla o úspěšnosti akce dopředu mnoho vypovědět.
Filip Šena
63) Olympiáda
Začala olympiáda! Svátek zápolení v duchu fair-play, oslava sportu, fyzična a světového míru. Bílý muž měl to štěstí zúčastnit se zahajovacího ceremoniálu včetně originálního zažehnutí olympijského ohně.
Filip Šena
62) Česká vlajka
Bílý muž dál opravoval příběhy svých indiánských přátel. Občas jej některý zklamal. Tenhle to očividně odfláknul, pokrčil rezignovaně rameny při pročítání krátkého textu od problematického patnáctiletého Francisca. V takových chvílích jím cloumala zlost.
Filip Šena
61) Úředníci a život v celibátu
To, že po návratu z víkendové pracovní porady v Mexico City nebude možné stihnout pondělní hodinu, bylo bílému muži známo dopředu. Při hektických přípravách na dobrovolnickou misi se totiž přepočítal v jedné důležité maličkosti.
Filip Šena
58) Odlišná perspektiva
Když nad tím tak přemýšlím, život v džungli značně pozměnil mé vnímání strachu. Z bezpečí domova jsem se děsil hadů, škorpiónů, sršňů, jedovatých pavouků, nemocí, smrti. Pronásledovaly mne děsivé noční můry. Ale když jsem toho najednou součástí, začínám to cítit jinak. Riziko tady k životu prostě patří.
Filip Šena
57) Uprostřed stáda
Tak jako většinu rán v džungli se i tentokrát bílý muž oddával neodbornému zklidňování duše na břehu řeky. Dva metry od průzračné vody. V překvapivě pohodlné pozici s typicky překříženýma nohama znenadání zaslechl podivný dusot.
Filip Šena
56) Stezka odvahy za bílého dne
Druhý den ráno jsem se nesměle vydal na průzkum okolního terénu. Za cíl jsem si předsevzal dosažení řeky. Zde životně důležité tepny přinášející vláhu, osvěžení i příležitost místním dostát svých hygienických závazků.
Filip Šena
55) Tarantule
Slovo džungle ve mně vyvolává pocity nejistoty. Mrazení v zádech s palčivou pachutí nebezpečí. Nebezpečí. V evropském kontextu směšně abstraktní výraz, který však s prvním přívalem tropického vzduchu nabývá nečekaně hmatatelné podoby. Když jsem se do ní začátkem roku vydával, klidný jsem určitě nebyl.
Filip Šena
53) Láska v džungli
Dne 5. února se v Mexiku slaví „San Felipe“, což byl vůbec první mexický svatý. Co jsem se měl možnost dočíst, vyrazil tento mladý muž za obchodem na Filipíny. Coby adolescent si totiž užíval hříšného života plnými doušky, a tak jej jeho bohatý strýc raději poslal jako svého obchodního zástupce do Manily.
Filip Šena
52) Dojaté stážistky a vřelá neevropská objetí
Na přelomu ledna a února proběhla dlouho očekávaná slavnost. Výročí narození italského vizionáře, zakladatele salesijánského řádu nesoucího jeho jméno. Don Bosco začal v 19. století bojovat za práva dětí ulice a zlepšování jejich životních podmínek zasvětil celý svůj život.
Filip Šena
51) Obchůzka po indiánské vesničce Rio Manso
Jak plyne z posledních řádků předchozího příspěvku, v neděli jsme měli v plánu seznamovací pochůzku po Rio Mansu. V této indiánské osadě žije dle odhadů místních na 2000 původních obyvatel etnické skupiny Chinanteco. Překvapivě pouze úzká skupina starších vládne jazykem svých předků.
Filip Šena
50) Studenti z džungle představují své rodiny (2.) – Josefa
Měsíc výuky je za námi. Žáci načerpali první znalosti a já vám je konečně mohu začít představovat. V minulém článku jsem pojednal o indiánských dětech a učitelích ze Cecachi, dnes přichází na řadu obyvatelé komunity Rio Manso.
Filip Šena
49) Studenti z džungle představují své rodiny (1.)
Měsíc výuky je za námi. Žáci načerpali první znalosti a já vám je konečně mohu začít představovat. Postupuji stejně jako v předchozí komunitě v Huasce de Ocampo. Ve fotogalerii na mém stěžejním blogu přibylo nové album.
Filip Šena
48) Historie se opakuje v cyklech. I u indiánů.
Chtělo by se říct „bohužel“. Po třech týdnech výuky musím řešit podobný problém, se kterým jsem se potýkal i na své předchozí dobrovolnické misi v Huasce de Ocampo. Několik studentů odpadlo, další nechodí pravidelně.
Filip Šena
47) Vítězná tečka
Kolem půl osmé se konečně začaly kompletovat první týmy. Trvalo povětšinou alespoň pět minut, než-li se je podařilo nahnat na hřiště. Jako by se to, že jeho tým právě hraje, muselo oznámit každému členu družstva zvlášť. V žádném případě nestačilo zahlásit to jen tak do „éteru“.
následující |
Počet článků 119 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 3052 |